Důsledky šikany
Jaké důsledky mají pro jednotlivce či pro firmu konflikty a špatná atmosféra na pracovišti.
Konflikty a špatná atmosféra na pracovišti ovlivňuje nejen naši náladu a výkon, ale mají často závažnější následky než špatné pracovní podmínky. Postižený jedinec si odnáší své problémy domů a nezbaví se jich ani ve chvílích volna. Dočasně se mu může dařit upřít pozornost na rodinu, sport a jiné rekreační aktivity a zatlačit zatěžující negativní aspekty do pozadí, přesto nad ním problémová situace visí neustále jako hrozivý Damoklův meč a ztrpčuje mu život. Jakmile šikanovaný zaměstnanec překročí mez zátěže a frustrace, zareaguje jak jeho tělo, tak duše – podle individuální povahy buď nejprve tělo a po něm duše, nebo obě najednou.
Dlouhodobá a systematická šikana může mít závažné důsledky pro šikanového člověka, které popsala americká autorka Davenportová zabývající se mobbingem a typickými symptomy u jeho jednotlivých stupňů.
Fáze symptomů šikany
- Fáze
- častý pláč
- občasné poruchy spánku
- podrážděnost
- snížená schopnost koncentrace
- Fáze
- přetrvávající poruchy spánku
- vyšší krevní tlak
- zažívací problémy
- nepřiměřené snížení nebo zvýšení váhy
- poruchy pozornosti
- deprese
- zneužívání alkoholu či omamných látek
- vyhýbání se pracovišti
- úzkost, rozvoj fobií
- Fáze
- deprese
- sebevražedné tendence a pokusy
- panické ataky
- rozvinutá psychosomatická onemocnění
- působení násilí třetí straně
Šikanovaný člověk žije v neustálém sociálním stresu a nejistotě. Mezi psychické následky patří především špatná nálada, ztráta optimismu a chuti do života. Ztráta koncentrace, sebehodnocení a dlouhodobě bezvýchodná situace spojená s depresí může vést k závažným onemocněním. Ta se vyvíjejí zprvu pomalu, ale jejich příznaky jsou čím dál závažnější a zjevnější:
Celková nevolnost poruchy spánku, bolesti hlavy, záchvaty migrény, apatie, bušení srdce, žaludeční problémy, bolesti krční páteře a v oblasti ramen.
Poruchy duševní rovnováhy, pocity nejistoty vedoucí až ke ztrátě sebehodnocení, poruchy koncentrace a paměti, depresivní rozklady
Všeobecné stavy úzkosti, rezignace vedoucí až k zoufalství, obava ze ztráty postavení, sebevražedné myšlenky a nakonec dokonaná sebevražda
Projevy závislosti, zvýšené pití kávy, alkoholu, zneužívání léků, anorexie nebo bulimie
Potíže trvale se projevující v klinických obrazech, žaludeční a střevní onemocnění, nádorová onemocnění, kardiovaskulární poruchy a poruchy krevního oběhu. [1]
Zkoumáním důsledků mobbingového jednání na oběť se zabýval i prof. Leymann, který došel dokonce k závěru, že dlouhodobé, kruté útoky na sebehodnocení a identitu jedince, lze srovnat se zážitky z živelných katastrof, války, únosů, ohrožení vlastního života nebo života blízkých, znásilnění atd. U oběti, se tak může projevit tzv. Posttraumatická stresová zátěž. Výskyt psychického traumatu způsobuje především myšlenkový terror, kdy jsou myšlenky a veškeré mentální síly vázány tím způsobem, že se k tomuto traumatu musí člověk neustále a nutkavě vracet. Je téměř nemožné postiženého těchto myšlenek zbavit a nastupuje řada mentálních a psychosomatických stresových symptomů.Patologický obraz trvá minimálně 1 měsíc. Na základě zkušeností z výzkumů pracovního prostředí a s ním spojeným násilím, které Leymann provedl, pak vytvořil tři okruhy změny osobnosti lidí, kteří posttraumatickou stresovou zátěž prodělali.
1. trvalá změna osobnosti s převažujícími obsesivními symptomy
- hostinný a podezřívavý přístup k okolí
- trvalý pocit nejistoty a konstantního nebezpečí
- nutkavá víra v daný osud, která vede k osamocení a izolaci od okolí
- zvýšená citlivost k nespravedlnosti
2. trvalá změna osobnosti s převážně depresivními symptomy
- pocit prázdnoty a beznaděje
- chronická neschopnost prožívat radost v běžných situacích
- riziko zneužívání drog a alkoholu
3. trvalá změna osobnosti s dalšími symptomy, jež naznačují, že se pacient vzdal
- úmyslná izolace od okolí
- postižený se necítí být členem společnosti
- cynický přístup ke světu
[1]: KRATZ, H-J., et al. Mobbing. Jak ho rozpoznat a jak mu čelit, Praha: Management Press, 2005,23 -35 s., ISBN 80-7261-127-5
Není pochyb o tom, že když šikana poškozuje jedince i pracovní kolektiv, odráží se to i na firmě samotné. Avšak málokterý podnik si uvědomuje vážnost šikany na pracovišť a její dalekosáhlé důsledky, raději si mobbing nepřiznají, skrývají jej, tváří se že neexistuje a nebo tvrdí, že si s problémem neví rady. Některé firmy se pokouší problém řešit, často však velmi neefektivně nebo oběť šikany ještě více poškodí. Problém je zlehčován a vedení firmy nevidí, jaké jí vznikají ztráty, které se negativně projevují i v konkurenci s jinými firmami.
Kratz uvádí důsledky šikany na pracovišti jako jsou:
- Finanční ztráty.
- Klesá produktivita, snížený výkon (pracovníci se zaměřují na jiné cíle).
- Snížená kvalita produktu.
- Klesá konkurenceschopnost.
- Ochabuje ochota inovovat.
- Zhoršení pracovního klima, zvýšení stresu a následné zhoršení fyzického zdraví což se odráží i na bezpečnosti práce.
- Častější absence zaměstnanců, pracovní neschopnost z důvodu nemoci.
- Zadržování a manipulace informací uvnitř i vně firmy, vedou k oslabení podniku.
Dále pak například u vyhroceného konfliktu a nutnosti zaměstnat nového člověka je vyvolán ve společnosti neklid, přerušuje se kontinuita, vyžaduje se nové uspořádání mezilidských vztahů, vybudování nových vnějších kontaktů apod. Zde musí vzít společnost v potaz:
- Čas trávený personálním oddělením a vedením zabývajícím se šikanou a jejím řešením.
- Pokud může osoba dopouštějící se mobbingu pokračovat ve svém jednání bez postihu podniku (poučení, výstraha, důtka, peněžitý trest, přeložení, napomenutí, výpověď), všichni pracovníci z toho vyvozují, že platí právo silnějšího a že se tak mohou chovat velmi nekolegiálně.
- Jestliže podnik proti mobberovi nezasáhne, oběť dříve či později podá výpověď a mobber bude hledat nového obětního beránka a pokračovat ve svých aktivitách.
- Pracovní klima se naruší hned poté, co dojde k mobbingu, a znemožní to zdárnou spolupráci.
- Pokud se v podniku vyskytnou častěji případy mobbingu, pronikne tato skutečnost na veřejnost a poškodí to jeho pověst. [1]
Faktory růstu šikany ve firmách v dnešní době
Nepříznivá situace na trhu práce, ekonomická krize a nebezpečí nezaměstnanosti ovlivňuje strach ze ztráty práce a spousta zaměstnanců se tak dostává pod tlak. Čím víc pracovních míst se ruší pod záminkou ekonomické krize, „zeštíhlení organizace“ a „zploštění hierarchických úrovní“, čím častěji se pracovní místa kvůli snížení nákladů přesouvají do zahraničí, nebo zanikají v důsledku nasazení moderní techniky, tím surovější je pracovní klima a nemilosrdněji se bojuje o pracovní místa. Pro mnohé zaměstnance není nic snazšího než se odreagovat na druhých, uvolnit tak vnitřní tlak a zajistit si na jejich úkor vlastní profesní přežití. Roste také obava z konkurenceschopnosti. Podniky procházejí restrukturalizací a snižují náklady na svou organizaci, zmenšují se možnosti jeho růstu a ubývá požitků. Zato přibývá rivality a intrik a „nevinné“ popichování vyžaduje čím dál víc energie, jež by jinak bylo třeba k optimálnímu plnění úkolů. Jedinci prahnoucí po kariéře házejí rafinovanými a nečistými metodami ostatním klacky pod nohy a vypuzují vážné konkurenty.
V mnohých podnicích vládne také klima příznivé pro vznik mobbingu. Autoritativní styl řízení může vyvolat soudržnost zaměstnanců, ale také tvrdou konkurenci mezi nimi. Mezi další strategie, jež jsou zajímavé výlučně z finančního hlediska, ale jinak nemorální a asociální lze zařadit „outplacement“. Závažné události jako prudký pokles obratu, restrukturalizace nebo odkupy firem mají za následek uvolňování pracovních sil, pro něž už není v podniku místo. Chce-li firma uspořit na výplatách nebo odstupném, vystavuje „nadbytečného“ zaměstnance „úřednímu“ mobbingu, aby se ho „výhodně zbavila“. Leckterý bezohledný vlastník podniku záměrně obchází zákony a ochranná ustanovení daná kolektivní smlouvou, aby dosáhl s minimálními náklady personálních a hospodářských cílů. Když znechucený zaměstnanec konečně dá výpověď a odejde „dobrovolně“, dá se dokonce přesně na halíř vyčíslit „zisk“, který přinesl mobbing.
„Podnik by měl v každém případě brát mobbing vážně a řádně prověřit vzniklou situaci. Podnik prostě nemůže nečinně přihlížet mobbingu, ať už z morálních, nebo z ekonomických hledisek. Musí dát příslušnými opatřeními najevo, že si mobbing nepřeje ani ho nestrpí! Zaměstnavatel rovněž nesmí přehlížet, že je podle pracovního práva povinen chránit osobnost svých zaměstnanců a pečovat o ně.“ Hans Jürgen Kratz [2]
Firmy často váhají s vytvořením protimobbingových opatření, i přesto, že jim zákoník práce ukládá povinnost vytvářet příznivé pracovní podmínky. [3]
[1] KRATZ, H-J., et al. Mobbing. Jak ho rozpoznat a jak mu čelit, Praha: Management Press, 2005, 48 s., ISBN 80-7261-127-5
[2] KRATZ, H-J., et al. Mobbing. Jak ho rozpoznat a jak mu čelit, Praha: Management Press, 2005, 49 s., ISBN 80-7261-127-5
[3] KRATZ, H-J., et al. Mobbing. Jak ho rozpoznat a jak mu čelit, Praha: Management Press, 2005, 49 s., ISBN 80-7261-127-5
Nenechte si ujít...
Ke stažení
Jedinečné workbooky, příručky s návody, dotazníky, mobbing free manuál, deník resilience. Nenechte si ujít. Tito průvodci vás mohou velmi prakticky přivést ke změně, pokud jdete cestou sám.
Vzdělávací programy a kurzy
Předejděte základním chybám. Připraveným štěstí přeje a změna je jen ve vašich rukou. Inspirujte se příběhy druhých, využijte naší expertizy a osvojte si jedinečné know how na našich kurzech, živě i on-line.
Osobní konzultace
Každá situace je specifická, pracoviště i lidé jedineční a takový je i náš přístup. Jen vy víte, co může pomoci, ale s námi na to můžete přijít dříve. Pomůžeme vám rychle a efektivně zmapovat situaci, získat nadhled a ukázat směr.