Druhy šikany

Slovníček pojmů Vám usnadní orientaci v oblasti vztahové patologie.

Buďte o krok napřed!

Na této stránce se seznámíme se základními druhy šikany a zaměříme se na její specifika, abyste ji dokázali snadněji rozpoznat. Pokud si nejste jisti, zda šikanu na pracovišti zažíváte, může vám tato stránka pomoci se lépe zorientovat a připravit si adekvátní ochranu i řešení vaší situace.

 Mobbing – šikana ze strany kolegů

 

Pojem mobbing se u nás ustálil jako ekvivalent šikany v práci a zároveň se název používá jako šikana mezi kolegy.
Označuje především psychické týrání nebo systematický, cílevědomý a hlavně opakovaný útok na určitou osobu. Využívá degradujícího přístupu, nadměrné kritičnosti, zesměšňování, drobných či větších intrik. Nejde tedy o konflikt, ani krátkodobou a jednorázovou strategii. Jde o řadu negativních komunikativních jednání, jejichž se dopouští jednotlivec nebo několik osob vůči určitému člověku po delší dobu (nejméně půl roku a alespoň jednou týdně).
Výraz MOBBING se užívá především v EU a je odvozen od anglického slova “to mob” – utlačovat, urážet, útočit, napadat, vrhat se na někoho, srocovat se.  Původně jej použil rakouský etolog a nositel Nobelovy ceny Kondrad Lorenz, který jím označoval útok zvířecí tlupy na vetřelce. Do oboru lidského chování přenesl zmíněný výraz v 60.letech minulého století švédský chirurg Heinemann. V roce 1993 zavedl v Německu pojem mobbing švédský psycholog profesor Heinz Leymann.

Oč při mobbingu na pracovišti jde, lze odvodit z četných opisů tohoto výrazu: odstřelit, vydusit, vytěsnit, vymanévrovat, provádět zlomyslnosti, vést byrokratickou válku, vyhrožovat, zhnusit, odrovnat, zášť, sprostota, vynucený odchod do důchodu, zostuzovat, úskoky, intriky, odstavit, boj mezi kolegy, štvanice, likvidace kolegů, komplot, zesměšnění, pohrdání, nátlak, organizované zošklivení, organizovaná sprostota, urážky, psychické násilí, psychologická válka, psychický boj, psychický stres, zákopová válka, psychický teror, trýznění, úklady, pomluvy, šikana, zápas bez pravidel, duševní teror, sexuální obtěžování, ulička hanby, popichování, každodenní šarvátky, terorizování, klepy, štvanice na pracovišti, nestydatost, verbální rvačka mezi kolegy, hanobení.

Nejčastější útoky:

Pomluvy, očerňování, ignorace, nabádání kolegů, izolace, manipulace s informacemi, mlživá komunikace, špatné vtípky, verbální i neverbální odmítání, stěžování práce, využívání vykonstruovaných argumentů, překrucování reality.

Příklad:

„Vešla jsem do kanceláře a všechny kolegyně okamžitě přestaly hovořit. Šly si udělat kafe a když kolem mě procházely, viděla jsem jejich úšklebky a občas někdo zamumlal něco na způsob: „To zas bude den, když je tu…mhhh“. Usedla jsem na své místo a čekala, co bude. Kolegyně se bavily, smály a mluvily o pracovní oslavě, která se chystala. Se mnou nikdo nepočítal. Nevím, co se stalo, že se ke mně začaly takto chovat. Jeden den se vše změnilo a já si připadala jak špinavá. Ptala jsem se, co se děje, ale nikdo neodpověděl. Jediné, co byly schopné říci, bylo: “To bys nepochopila.“ Nechala jsem to být a doufala, že situace přejde. Že to je jen rozmar. Ale situace se zhoršovala a kolegyně nezůstaly jen u pošklebků a pomluv, ale začaly mi komplikovat i pracovní situaci. Nepředávaly mi potřebné informace, statistiky a vše co jsem potřebovala pro svoji práci. Neříkaly mi o schůzkách, poradách a vynechávaly mě z mailing listů. Když jsem šla za vedoucí, tak mi řekla, že vidí, že jsem se zhoršila a že je potřeba mě řádně zkoušet, jestli to, co se o mně říká, je pravda. Nastalo mi v práci peklo. Kolegyně do svých intrik zapojily i kolegy z dalších oddělení a postupně i klienty. Psychicky jsem se začala hroutit, neboť jsem neměla nikoho, kdo by mě v té situaci podržel a poradil co dělat. Cítila jsem se vystrčená, ale nezůstalo jen u pocitu, postupně jsem musela opustit své pracoviště a mít kancelář na dost odlehlém místě, snížili mi pracovní pozici, přestali vyplácet odměny. Doma to nebylo o moc lepší, neboť jsem chodila spát se strachem a otazníky, proč se mi to děje. Proč zrovna já? Co jsem komu udělala? Přestala jsem se pořádně soustředit, byla nepozorná a nemohla se pořádně věnovat ani svým dětem. Nakonec jsem musela být několik týdnů na psychiatrickém oddělení a další rok nebyla schopná nastoupit do práce. Při každé takové myšlence se mé stavy neustále zhoršovaly.”

Bossing – šikana ze strany nadřízeného

 

Slovem bossing se označuje šikana ze strany nadřízeného, zpravidla se jedná o praktiky vedoucího pracovníka, který vyvíjí tlak na podřízeného, aby si vynutil například jeho poslušnost nebo ho vypudil z pracovního místa. Pojem bossing bývá nahrazován také termínem mobbing shora. Autorem tohoto termínu je Nor S. Kile, který takto ve svých šetřeních nazýval „systematické šikanování ze strany vedoucího“. Někdy se u slova bossing můžeme setkat také s označením – do českého jazyka bohužel jen obtížně přeložitelným – Rufmord (německé slovo Mord = vražda, Ruf = pověst) nebo s popisným překladem „zdraví poškozující vedení“.

Občas může být Bossingu zneužito a to obvykle ze strany podřízených. Šikanu je tedy nutné dobře prošetřit, aby se nejednalo o tzv. Staffing  tj šikana ze strany podřízených k nadřízenému (viz. níže), toto bývá velmi častou chybou při zásahu, který není dobře připraven a šikana objektivně prošetřena.

Nejčastější útoky:

Křik, ponižování, znevažování rozhodnutí, zadávání nesmyslných nebo náročných úkolů, manipulace s informacemi, nerovné zacházení a odměňování, nadměrné kontroly, nerespekt, vydírání, vyhrožování ztrátou zaměstnání, ztížení pracovního růstu, záměrné vyhledávání chyb, využívání vykonstruovaných argumentů, omezení kompetencí, přetáčení reality, zlehčování a zesměšňování stížností, silný emocionální nátlak, přehnaná kritika neodpovídající zkutečnosti.

Příklad:

„Každý den jsem přicházela do práce ve stresu a s bolestmi v žaludku, co mě zase v práci čeká. Při otevření dveří mi hned bylo jasné, jak se šéfová vyspala a jaký bude den. Okamžitý rozkaz k vykonání mnoha úkolů, křik, co jsem včera neudělala, což mi přece určitě říkala. Jak je možné, že jsem neudělala to a to. Vůbec si neověřovala, zda tuto záležitost neměl na starosti někdo jiný nebo jaká byla realita. Kontrolovala emaily, ponižovala mě svými narážkami o mé neschopnosti před kolegy, poslouchala telefonáty. Tvářila se vždy jako upracovaná osoba, na které všechno závisí. Kdykoliv jsem se ohradila, situace byla ještě horší. Zamezovala mi hovořit s kolegy, někdy i telefonovat. Pokud se mnou někdo potřeboval pracovně hovořit, stála mezi dveřmi a poslouchala, co říkám. Pokud se jí nedařilo, vždy to byla moje vina. Pokud se nestíhaly termíny, mohla jsem za to opět já, i když skutečnost byla jiná. Každodenní vypětí na pracovišti jsem se pokoušela zvládat, ale to napětí bylo tak velké, že se u mne začaly postupně projevovat úzkosti, nespavost i chybovost v práci. Přestala jsem si věřit nejen v práci, ale i v osobním životě. Šéfová z toho měla radost, neboť byl další důvod k tomu, aby mě mohla opět mocensky a tentokrát právem ponižovat.“ Věra

Staffingem se označuje šikana ze strany podřízených směrem nahoru, tedy k nadřízenému, vedoucímu, řediteli, managementu apod. Jde o neférové útoky vůči jedinci v jakékoliv vedoucí funkci, kterého chtějí jeho přímí podřízení zlikvidovat, poškodit,  případně celý jeho tým či firmu. Může se jednat o jednoho agresora, který však proti svému šéfovi popudí celý tým nebo také další vedoucí. Může si stěžovat na Bossing, ovšem opak může být pravdou. Jeho útoky mohou být velmi zákeřné a svého vedoucího právě pod vlajkou šikany odstraní. Právě z těchto důvodů je důležité nepodcenit šetření šikany a objektivitu.

Nejčastější útoky: 

Očerňování mezi kolegy a dalšími nadřízenými, vykonstruované argumenty, neustálá kritika směřující k řízení a vedení, vyhrožování výpovědí, nedodávání dat, neplnění popisu práce, záměrné zkreslování informací, lhaní, hra na oběť, poškozování pověsti mimo organizaci, nepředávání důležitých informací, neplnění úkolů s neustálými výmluvami, nereagování na výzvy, překrucování nařízení. zlehčování a zesměšňování rozhodnutí, ignorování, nařknutí z psychického onemocnění.

Příklad:

„V rámci fúze jsem získala další pracovní oddělení, které bylo velmi loajální své původní vedoucí. Ta se v rámci fúze rozhodla odejít, s čímž se její pracovníci nesmířili a zahájili boj proti rozhodnutí firmy a stávajícím změnám. Bohužel byl mířen proti mně. Jakékoliv mé rozhodnutí ignorovali či snižovali, předem se domlouvali, jaký bude výsledek našeho jednání a pokud jsme se na něčem dohodli, záhy to elektronicky vetovali. Odmítali pracovat v nově zaváděných počítačových programech a systémech. Když jsem se s nimi bavila tváří v tvář, vše bylo v pořádku, pak se ale všichni sešli a hromadně opět odpovídali. Chodili spolu na obědy, večírky, kam jsem nikdy nebyla pozvána, naopak. Zjistila jsem, že si do kanceláře pověsili fotografii své původní šéfové a fotografie z jejich aktuálních výletů a akcí. Postupně začali dávat výpovědi a stěžovali si na moji osobu. Oddělení, které jsem dříve vedla, bylo stále úspěšné, ale fúze a několikaměsíční boj s druhým oddělením se podepsali nejen na mém řízení, ale i psychice. Vyzkoušela jsem vše, byla jsem milá, snažila se je chápat, zkoušela jsem situaci ignorovat a zaměřovat se jen na práci i pozitivní přístup, pak jsem byla přísná, vyhrožovala snížením odměn a někdy i křičela, nic nepomohlo. Mé zoufalství se odrazilo i na mém soukromém životě. Musela jsem dlouze užívat psychofarmaka a jen díky pomoci personální manažerky se mi podařilo se ze situace vymanit a neodejít z práce. Má psychika však zůstala poškozená, úzkostmi trpím do dnes.“

Sexuální obtěžování

 

Sexuální obtěžování je nežádoucí, nevhodné chování sexuální povahy, obsahující pokořování žen či mužů, kdy dochází ke snížení lidské důstojnosti, omezování, obtěžování se sexuálním kontextem. Často jde o využívání mocenské nebo fyzické převahy k nedobrovolnému sexuálnímu jednání, nezohlednění svobody a potřeb druhého.

Nejčastější útoky:

Fyzické i verbální napadání se sexuálním podtextem, sexuálně podbarvené vtipy, narážky a poznámky týkající se vzhledu a sexuálního života, nevyžádaný fyzický kontakt, nátlak, napadení, sexuální násilí,  Narážky na soukromý život či sexuálně podbarvené řeči. Narážky na sexuální orientaci či pohlavní identifikaci. Neverbální akty (obrázky nahých dívek, sexuální časopisy, posílání sex. vtipů a obrázků proti vůli adresáta, sexuální vydírání, vynucování sexuálních kontaktů.

Příklad:

„Když jsem seděla v kanceláři u počítače, šéf přišel a nahlížel mi přes rameno. Postupně přibližoval hlavu k mému krku a já slyšela a cítila, jak vzrušeně dýchá. Ohradila jsem se, ale šéf mi pokládal zase ruku na rameno a sjížděl níže, hladil mě po vlasech a dekoltu. Ptal se u toho na moji práci a na to, jak dopadlo mé předchozí jednání. Byla jsem neuvěřitelně nervózní a vždy se bála, že se mě bude dál dotýkat a dělat mi návrhy. Každý den jsem se modlila, aby do kanceláře nepřišel. Neustále mě zval na večeře a říkal, jak mi to sluší. Také mi nepřímo navrhoval, že když si s ním vyrazím a budu vstřícná, že mi určitě přidá na platu a budu moci dělat vedoucí  kanceláře. Když jsem ho odmítala, začal mezi námi boj. Začal mě pomlouvat a říkat, že mám něco s kolegou. Byl na mě přísný, odměřený a začal mi komplikovat mé pracovní povinnosti. Obvinil mě z toho, že jsem vzala peníze z pokladny, že nedělám svoji práci pořádně a postupně proti mně poštval další kolegy i vedení. Odebíral mi osobní ohodnocení a komplikoval výběr dovolené. Byla jsem zoufalá a raději dala výpověď.“

Kyberšikana

 

 Šikana prostřednictvím elektronických médií. Agresivní a záměrné poškozování uživatele elektronických médií jako je internet, telefon. Stejně jako tradiční šikana zahrnuje opakované chování a nepoměr sil mezi agresorem a obětí. Záměrem je oběť poškodit, zdiskreditovat v pracovním i soukromém životě, ublížit. Ohrožena je ztráta soukromí, osobních údajů a pocitu bezpečí. Důsledky jsou stejné jako u klasické šikany.

Nejčastější útoky:

Napadání a urážení na sociálních sítí, pronásledování v kyberprostoru, zneužívání informací ze soukromých profilů, hrubé komentáře poškozující pověst uživatele, rozesílání  intimních fotografií, poškozování pověsti, spamování – zahlcování zprávami, neustálé obtěžování emaily, sms, zprávami apod., vydírání, zneužívání získaných dat.

Příběh:

“Kolega hned po mém nástupu do nové začal zjišťovat mé osobní kontakty na sociální sítě. Myslela jsem si, že je o běžné pracovní a přátelské vztahy. Nechtěla jsem se cítit v kolektivu vyčleněná, a tak jsme si kontakty vyměnili. Na směnách mi však začal dělat kolegy sexuální návrhy. Snažil se mě zvát domů, na společný chat, sexuální párty, a měl nemístné poznámky i narážky. Snažila jsem se sním bavit normálně, ale jeho nátlak bych čím dál tím větší. Začal mi zahlcovat poštu velmi hrubými zprávami se sexuálním podtextem s nechutnými fotografiemi. Sám si dával na svůj osobní profil velmi provokativní příspěvky. Časem jsem začala trpět úzkostmi, neboť jsem měla doma přítele a bála se, že na to přijde a poškodí mi to vztah. Nakonec jsem se s problémem svěřila doma a přítel mi začal pomáhat celou situaci řešit. Agrese však přešla i na něj nejen ze strany agresora, ale také od vedení, které situaci nechtělo řešit a vůbec mi nevěřili. To, že měl kolega podobné incidenty s dalšími spolupracovnicemi bylo bráno za žert a to, že mi posílal zprávy v soukromí se údajně zaměstnavatele netýkalo. Tato kyberšikana mě však stála psychické zdraví a dlouhý pobyt v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel mě pak pod tlakem přesunul na jiné pracoviště, abych neměla agresorovi dále čelit. Musela jsem si zrušit svůj profil. Ovšem dotyčný stále zůstává na stejném pracovišti dále…”

Druhy kyberšikany:

  1. Vyloučení a ostrakizace 
    Vyloučení ze skupiny, ke které oběť patřila nebo by chtěla patřit. Např. skupiny na sociálních sítích, hry na internetu.
  2. Kyberstalking
    Pronásledování v kyberprostoru prostřednictvím sociálních sítí, skypu, telefonu – sms, whats up, chatu, emailů apod.
  3. Kyberharassment
    Opakované kyberútoky od agresora, jež jsou oběti nepříjemné a není schopna je ukončit. Oběti jsou zasílány opakované zprávy ihned po připojení na internet.
  4. Sexting
    Napadání a vydírání v kyberprostoru skrze zprávy, fotografie a videa se sexuálním podtextem.
  5. Kybergrooming
    Manipulace v kyberprostoru, kdy se útočník vydává za někoho jiného, donutí oběť k osobní schůzce a následně ji zneužije či využije.
  6. Flaming 
    Výrazně vyhrocená diskuse útočníkem na internetu, jež může být agresorem úmyslně provokována prostřednictvím vkládání kontroverzních příspěvků, urážením atd.
  7. Happy slapping a prank
    Napadnutí agresorem v reálním světě, který útok nahrává a následně zveřejňuje na internetu. Účelem měla být zábava. U Happyslappingu se jednalo především o fackování, jež se později změnilo v závažnější útoky. U pranků se jedná o natáčení a záměrnou mystifikaci oběti, jež je za účelem zábavy zveřejněna na internetových sítích. Pro oběť mohou být některé z pranků velmi ponižující a poškozující.

Chairing

 

Boj o křeslo. Chairing nebo-li boj o křeslo je šikana mezi dvěma vedoucími pracovníky, kdy se jeden snaží zabránit druhému získat lepší či jeho vlastní pozici. Obvykle se jedná o konkurenty, kteří chtějí zaujmout stejné místo.

Nejčastější útoky:

Napadání a znevažování pracovních rozhodnutí a výkonů, maření práce, poškozování pověsti mezi kolegy, jakékoliv aktivity a inovace jsou napadány,

Příklad:

„Byl jsem přijat jako vedoucí pracovník a za několik let jsem postavil naši organizaci do pozice uznávané a respektované společnosti. Začali jsme dobře profitovat a já měl pocit, že vše směřuje tím žádaným směrem. Ředitel však postupně začal napadat mé kroky a nabádat druhého kolegu proti mé osobě. Každý, kdo do organizace přišel, nastoupil na kobereček a prošel pohovorem jak u ředitele, tak mého kolegy, který byl v té době můj podřízený. Každá příchozí osoba byla dobře seznámena s tím, jak jsem komplikovaný, náročný a nebezpečný šéf i kolega. Aby se mi raději vyhýbali. Postupně stále více poukazovali na mé chyby, izolovali mě, kolegové měli ze mě strach a roznášeli dále domněnky a pomluvy, které získali na „důvěrných“ přijímacích pohovorech. Do mé pozice byl stále více směřován kolega, jež byl snadno ovladatelný ředitelem a postupně přebíral kompetence. Až po čase jsem zjistil, že je za bojem o mé křeslo nutnost přebrat moc nad společností a manipulovat s financemi, což se pod mým vedením řediteli nedařilo.“  

Diskriminace, nerovné zacházení, dissen

Diskriminace a nerovné zacházení je obvykle napadání osoby kvůli rozdílům rasového charakteru, etnického původu, národnosti, pohlaví (těhotenství, mateřství, otcovství pohlavní identifikace), náboženského, politického, sexuálního přesvědčení, věku, zdravotního postižení apod. Utiskování určitých jednotlivých členů tím, že jsou jim upírána občanská práva, snižovány šance na uplatnění ve společnosti. Často vychází z předsudků.

Dissen je odvozeno z anglického hovorového slova diss – diskriminovat a zdiskreditovat. Používá se často mezi kolektivem mužů, kde je jedna žena nebo opačně dále také u mladých lidí, kteří někoho pomlouvají či jím opovrhují. Původně vyplývá ze slangového termínu USA a hip-hop scény, ve kterých disidenti bojují pomocí rapu.

Nejčastější útoky:

Nepříznivé zacházení, neobjektivní znevýhodňování, nerovnoměrné rozdělování odměn, práce, hodnocení, navádění ostatních, snížení důstojnosti, pronásledování, narážky na orientaci, urážky, zastrašování, nepřátelské, ponižující a pokořující chování v souvislosti s výše uvedeným.

Příklad:

„Více jak 25 let jsem pracoval na jednom pracovišti a slavil své karierní úspěchy a dobré vztahy s kolegy. Vše bylo zcela normální, dokud se nestala naší vedoucí o dvacet let mladší ambiciózní kolegyně, která se rozhodla, že již neděláme práci dostatečně rychle a v kvalitě, v jaké si ona přestavovala. Začala mně i mému staršímu kolegovi postupně komplikovat život, poukazovat na to, že jsme již za zenitem, jak prohlásila, a jak jsme neschopní. Zadávala nám pracovní úkoly, které byly velmi těžce splnitelné. Za stejnou práci hodnotila jinak kolegy mladší, jinak nás starší. Finance mizely neznámo kam, oceňování dostávali mladší spřízněnci šéfové a my byli označeni za ty nepotřebné. Postupně nám přestala vyplácet osobní ohodnocení, více a více stěžovala práci a negovala výsledky našich dosavadních úspěchů. Dva dny před ukončením smlouvy mi přišla výpověď a na kolegovo místo bylo bez jeho vědomí vypsáno výběrové řízení. Oba jsme měli jen dva roky do důchodu. Ocitli jsme se pod obrovským tlakem a postupně oba skončili v péči lékaře. Kolega měl od začátku obavy z konfliktů, a tak se přímé konfrontaci vyhýbal, to mu nakonec zachránilo židli a boj s šéfovou dočasně vyhrál, výběrové řízení bylo zrušeno. Já jsem se pokoušel situaci řešit, ale tlaky byly tak velké, že jsem nakonec skončil v nemocnici se srdcem.“

 Defaming a shaming

 

Hanobení a ostuda se také řadí do oblasti šikany, byť v u nás se tolik pojmy defaming a shaming nepoužívají.  Jedná o otevřený a neférový útok na pověst jednotlivce, poškození dobrého jména pomluvou jednotlivce, skupiny nebo organizace.

Násilí na pracovišti, vztahová patologie, šikana a psychoteror

 

Všechny tyto názvy obsahují veškeré nežádoucí a negativně vnímané jevy, které narušují zdravé pracovní prostředí nebo vztahy na pracovišti i mimo ně. Násilí na pracovišti, vztahová patologie a nově i pojem důstojné pracoviště se zaměřují na rozpoznávání, prevenci a eliminaci různých forem šikany, tedy mobbing, bossing, staffing, kyberšikanu a diskriminaci.

Šikana je systematické, dlouhodobé agresivní jednání s účelem získat pocit převahy a výhod. Obvykle je namířena proti jednotlivci či skupině, která se nemůže situaci vyhnout nebo bránit. Zahrnuje všechny formy vytváření nepřátelských a ponižujících vztahů na pracovišti. Představuje riziko pro duševní a fyzické zdraví i bezpečnost.

Útoky šikany trvají obvykle 1x týdně po dobu půl roku, aby se vyloučila případná stávající krize či momentální vychýlení agresora.

Vztahová patologie – tzv. mučivé vztahy, je označení pro nezdravé, abnormální a obecně nežádoucí vztahové jevy. Tedy společensky nepřípustné, nežádoucí negativně formy chování, které nejsou v souladu s morálními, sociálními nebo právními normami společnosti.

Podle Švejdové rozlišujeme šikanu:

Vědomou – šikana úmyslná, útoky zesilují. K eliminaci je třeba anti-mobbingových opatření a velmi obezřetné komunikace při odhalování a šetření. Oběť je obvykle v ohrožení. Náprava je náročnější, je třeba dlouhodobý monitoring a stabilizace pracovního prostředí, vztahů i týmů.

Nevědomou – šikana neúmylsná, při konfrontaci s agresorem obvykle ustává. Většinou stačí otevřená komunikace, vysvětlení, zdravá asertivita i přístupy. Stabilizace vztahů na pracovišti je snadnější, avšak důsledky jsou pro oběť obvykle stejné jako u vědomé šikany.

Patologickou – mobber šikanuje dle svých možností a tolerance firmy kohokoliv, kdo se mu znelíbí. Tady už musí zakročit velmi rázně vedení. Patologický mobbiing odhalíte, když budete sledovat spokojenost v týmu, absenci a fluktuaci na daném pracovišti, obvykle lidé odchází z pracoviště z podobných důvodů.

Nejčastější útoky:

Systematické a dlouhodobé duševní násilí, nátlak, týrání, ponižování a dehonestace. Pomlouvání, zesměšňování, intriky, ignorace, lživá obvinění, sociální izolace apod.

Důstojné pracoviště

 

Termín důstojné pracoviště je u nás používán především v souvislosti se zdravým pracovním prostředím a eliminaci vztahové patologie. Vyjadřuje nejčastěji pracoviště bez šikany.

Koncept je založen na všeobecných, základních hodnotách a principech. Hlavní pohnutkou byly negativní efekty trhu práce.

Především:

  • nedostatečné ohodnocení pracovního výkonu
  • nedodržování bezpečnosti práce
  • rizikové pracovní podmínky
  • nelegální zaměstnávání
  • stres při práci
  • nedostatečné sociální jistoty
  • nemožnost skloubit pracovní a rodinný život
Koncept DŮSTOJNÉ PRÁCE definovala Mezinárodní organizace práce ILO (International Labour Organization) a kombinuje 4 hlavní pilíře:
  • Tvorba pracovních míst a rozvoj podnikání
  • Sociální zabezpečení
  • Pracovní podmínky a právo
  • Vláda a sociální dialog
„Důstojná práce zahrnuje příležitosti pro práci, která je produktivní a zajišťuje férový příjem, zabezpečuje jistotu zaměstnání a sociální zabezpečení pro pracovníky a jejich rodiny. Důstojná práce poskytuje příležitosti pro osobní rozvoj, posiluje sociální integraci, umožňuje vyjádřit svobodně své námitky, skloubit rodinný a pracovní život a garantuje rovné příležitosti a rovné zacházení pro všechny.“ definice konceptu důstojné práce, Mezinárodní organizace práce (ILO), ILO Toolkit, 2007)
Cílem je vyvážit systém tak, aby byly základní podmínky vyrovnané a nevylučovaly participaci vybraných rizikových skupin, mezi které patří například nekvalifikovaní pracovníci, nelegálně zaměstnávaní pracovníci včetně cizinců, agenturní pracovníci, dlouhodobě nezaměstnaní, zdravotně postižení.
Kombinace pilířů musí být provázaná a vyžaduje integrovaný přístup všech subjektů. Důstojná práce probíhá v podmínkách svobody, spravedlnosti, jistoty a lidské důstojnosti, při které jsou chráněna práva pracovníků a za niž dostávají odpovídající odměnu spolu se sociálním zabezpečením. Zajištění důstojné práce pro všechny se tak stává jedním z nejúčinnějších způsobů, jak bojovat s globální chudobou a s ní spojenými problémy.

Whistleblowing – oznamovatelé

Whistleblower je člověk, který našel odvahu oznámit nekalé jednání, poškozování nebo ohrožování veřejného zájmu. Například znečišťování životního prostředí, finanční machinace, korupce, ohrožování zdraví apod. K takovým informacím nemá obvykle nikdo v organizaci přístup.
Lidé, kteří stojí za utajovanými případy si mohou oznamovatele a osoby, které potřebují k jejich krytí předcházet nebo opačně je ohrožovat a držet v šachu různými taktikami. Následná šikana má dotyčného izolovat od důkazů, poškodit jej nebo dokonce profesně i osobnostně zlikvidovat.
Takovým případům nyní pomůže nový zákon o ochraně oznamovatelů. Tato legislativní úprava by měla zajistit zřízení funkčních interních oznamovacích mechanismů. Zákon přiměje organizace, aby se komplexně zaměřily na problematiku whisleblowingu a jeho šetření a tak přispěly k podpoře důstojného pracovního prostředí.
 
Nejde tedy o oznámení šikany jako takové, ale překročení závažného protiprávního a neetického jednání, které je v rozporu s veřejným zájmem. Šikana tak může být počátkem a vést k odhalení nekalostí nebo může být formou pomsty a nástrojem k vydírání. Protiprávním případům a oznamovatelům se věnuje například Transparency International, Protikorupční fond nebo například nezisková organizace Oživení. 

Příklad:

„Hanka byla atraktivní žena. Její vedoucí o ni projevoval opakovaně zájem a z lichotek rychle přešlo k nátlaku a k vynuceným společným pracovním aktivitám. Hanka se bála, že přijde o práci, a tak se snažila nevzorovat. Postupně přešel pracovní vztah do menšího románku, avšak spíše z důvodů tlaku a strachu, než z vlastního zájmu. Hanka se však díky tomu postupně dostávala k informacím, které odhalovaly velké znečišťování místní řeky a začaly ohrožovat i ji samotnou. Měla přístup k datům, které odhalovaly skutečnost. Postupně objevovala rozsahy škod a velkou manipulaci s informacemi. Hledala cesty, jak shromáždit důkazy a odhalit pravdu. Každý večer přemýšlela, jak zabránit dalším katastrofám, které byly vždy ze strany vedení zkreslovány, falšovány testováním vody a kontrolami. Na veřejnosti bylo vše prezentováno jako zcela v pořádku, byť tři dny na to nastalo zamoření řeky s nadměrným úhynem ryb. Hanka se svěřila svému šéfovi a ten zareagoval zcela opačně, než očekávala. Místo spojenectví odhalila jeho pravou tvář a to, že byl součástí daleko větších podvodů. Najednou byla Hanka vystavena velkému tlaku nejen se sexuálním podtextem, ale čelila záměrné likvidaci její osoby, jak z profesního, tak osobního života. Vyhrožování zveřejní intimních fotografií, poškození pověsti v regionu, zničením rodinného života. Jistě si dokážete představit, co taková situace udělá s psychikou. Hanka se nakonec rozhodla z firmy odejít a situaci ze strachu neřešit, neboť nevěděla, na koho se obrátit a jak se k situaci postavit..“

Bullying

Termín bullying se prosadil především ve Velké Británii a je odvozen z podstatného jména bully, které znamená brutální člověk nebo tyran, hulvát, hrubián. Volně se bullying překládá jako zastrašování, tyranizování a šikanování. V USA je pak užíván termín employee abuse. Hlaními myšlenkami bullyingu je systematické intrikování, šikanování a další psychoteror na pracovišti. Ten je iniciován a řízen kolegy, případně nadřízeným s cílem někoho poškodit aktivním a trvalým tlakem po delší dobu, respektive způsobit určité osobě nějakou škodu. Bullying často pro oběť končí nemocí a některých případech i pokusem o sebevraždu. Symptomy jsou pravidelné a trvají delší dobu. Objevují se nejméně 1x týdně po dobu minimálně 6 měsíců. V podstatě jde o synonymum mobbingu.

Terminologie, kterou se lze v případě bullyingu setkat: odstřelit, vydusit, vytěsnit, vymanévrovat, provádět zlomyslnosti, vést byrokratickou válku, pokořit, vyhrožovat, zhnusit, nevražit, odrovnat, zášť, sprostota, vynucený odchod do důchodu, zostuzovat, gerillová válka, úskoky, intriky, odstavit, boj mezi kolegy, štvanice, likvidace kolegů, komplot, zesměšnění, pohrdání, nátlak, organizované zošklivení, organizovaná sprostota, urážky, psychické násilí, psychologická válka, psychický stres a teror, trýznění úklady, pomluvy, šikana, duševní teror, trýznění, sexuální obtěžování, propichování, každodenní šarvátky, terorizování, klepy, štvanice na pracovišti, nestydatost, verbální rvačka mezi kolegy hanobení apod.

Nenechte si ujít…

Ke stažení

Jedinečné workbooky, příručky s návody, dotazníky, mobbing free manuál, deník resilience. Tito průvodci vás mohou velmi prakticky přivést ke změně, pokud jdete cestou sám.

Vzdělávací programy a kurzy

Nenechte to náhodě a předejděte základním chybám. Připraveným štěstí přeje a změna je jen ve vašich rukou. Inspirujte se příběhy druhých, využíjte naší expertizy a osvojte si jedinečné know how na našich kurzech.

Osobní konzultace

Každá situace je specifická, pracoviště i lidé jedineční a takový je i náš přístup. Jen vy víte, co může pomoci, ale s námi na to můžete přijít dříve. Pomůžeme vám rychle a efektivně zmapovat situaci, získat nadhled a ukázat směr.

unlock free PDF

You have Successfully Subscribed!

Free PDF download

You have Successfully Subscribed!

Stáhněte si PDF

You have Successfully Subscribed!

Stáhněte si PDF

You have Successfully Subscribed!